Kapitola 1.

25. června 2011 v 1:20 | Dorea |  Nejsi sám
První kapitola první kapitolové povídky z Glee fandomu. Doufám, že se bude líbit.
Od 15-ti let!




Mladý pár se vracel ztichlou ulicí do svého bytu. Choulil se k sobě, protože v New Yorku už bylo v tomto ročním období poměrně chladno. A co je lepší než lidské teplo? Navíc pokud ho sdílíte s milovanou osobou. Ulice byla skoro liduprázdná. Jen na rohu potkali mladou ženu, která po nich házela kradmé pohledy. V dálce slyšeli sirény hasičského auta. Zkrátka jedna z mnoha normálních New Yorských nocí. Tiše došli až k domu, kde měli byt.

"Máš klíče?" Zeptal se vyšší z mužů. "Protože víš, že já je nemám."

"Jistě, jen je budeš muset najít." Zazubil se na Kurta Blaine.

"Blaine, je mi zima. Nastydnu, pokud tu budu muset ještě chvilku stát."

"Hmm." Zamumlal kudrnáč. Obejmul svého přítele a dobýval se mu do úst. Po chvíli se od něho odtrhl. "Je to lepší?" Usmál se tím úžasným úsměvem, kvůli kterému se Kurtovi i po tolika společných letech podlamovaly nohy.

"Trochu. Ale stejně chci domů. Pusť mě! Chci si dát horkou sprchu s mým úžasným přítelem."

"On na tebe někdo doma čeká?"

Kurt do Blaina jemně strčil. "No tak, vážně. Nastydnu a víš, jaký jsem, když jsem nemocný."

"Na zabití." Zodpověděl si Blaine. "Fajn, zkus ty klíče najít." Ušklíbl si na něj. Rozpažil ruce a vyzval tak Kurta k hledání. Ten si jen povzdychl a strčil ruce do Blainova kabátu. "Samá voda." Zašeptal Blaine.

"Kde jsou?" Zavrčel, když je v kapsách nenašel.

"Hledej!" Zněla odpověď. Kurt si povzdychl. Blaine, který viděl, že Kurt už začíná být nervózní, uchopil ruce svého přítele a položil si je na zadek.

"Blaine, je mi vážně …" Nedopověděl, protože v kapse nahmátl kýžený klíč od bytu. "Hmm, tak ty takhle." Přitiskl se k němu ještě víc a Blaine se už už natahoval pro polibek. V poslední chvíli ho ovšem Kurt odstrčil, vytáhl klíč a odemkl.

Blaine jen zavrčel. "Zlobíš." Obvinil ho.

"Já?" Podivil se Kurt. "Ty zlobíš mě!" Vyplázl na něho jazyk. Nastoupili do výtahu. Kurt zmáčkl šestku a výtah se rozjel. Potichu došli ke dveřím bytu, Kurt odemkl.

"Půjdu si dát tu sprchu." Oznámil a odkráčel do koupelny.

"A co já?"

"Ty mi udělej čaj! Asi budu nemocný. Myslím, že mám teplotu." Dramaticky si povzdechl.

Blaine protočil oči a zapl varnou konvici. Do dvou hrnků hodil pytlík ovocného čaje a čekal, až se voda dovaří. Nemělo smysl jít do sprchy za Kurtem. Ten byl teď protivný a z toho nikdy nekoukalo nic dobrého. S povzdechem zalil čaj. Sedl si ke stolu a upíjel ten svůj.

Kurt se mezitím osprchoval a v pyžamu došel do kuchyně. Vzal si svůj čaj a posadil se Blainovi na klín. Teplá voda mu udělala dobře a hned měl lepší náladu.

"Díky." Zamumlal mu do kudrnatých vlasů a vtiskl polibek na líci.

"Je ti líp?"

"Jo. Promiň, byl jsem protivnej. Já jen dneska nemám moc náladu na hraní. Už jsem celkem unavenej."

"Jo, dneska byl dlouhej den." Potvrdil mu Blaine a přitiskl si Kurta ještě blíž k sobě. Ten zabořil svou hlavu do jeho krku a vdechoval kolínskou, kterou Blaine používal.

"Už jsem ti někdy říkal, že miluju tvoji kolínskou?" Zamručel Kurt a začal oždibovat Blainův krk.

"Dneska ještě ne." Usmál se Blaine a hladil Kurta po zádech. Ten položil hrnek na stůl, protože mu začal překážet.

"Kurte." Zasténal a zavrtěl se.

"Co je?" Cítil Blainovo vzrušení a věděl, že tahle pozice musí být jeho příteli zřejmě nepříliš pohodlná.

"Myslel jsem, že jsi unavený." Vypravil ze sebe mezi jednotlivými vzdechy.

"Nějak mě ta únava přešla." Blaine na své kůži cítil Kurtův úsměv.

"Kurte."

"Postel?"

Doklopýtali do ložnice, kde se svalili na postel. Blaine přetočil Kurta dolů a vysvlékl mu tričko.

"To je lepší." Usmál se a sklonil se pro polibek. Kurt otevřel ústa a nechal Blainův jazyk vklouznout dovnitř. Po chvíli
polibek přerušil a pomalu sjížděl dolů přes čelist, až se zastavil u bradavek.

"Co mi to děláš?" Zeptal se Kurt zastřeným hlasem.

"Nic." Uchechtl se Blaine. Na vlhké bradavky lehce foukl. Kurt zaúpěl a zdvihl klín, ve snaze dotknout se něčeho o co by se mohl třít. "Trpělivost můj drahý." Blainova ruka sjela na jeho kyčel a přitiskla jí k posteli. Pak se vydal zase na cestu. Líbal tu perfektní kůži bez jediného kazu. Cítil vůni sprchového gelu, který Kurt používal.

"Bože Blaine!"

"Stačí Blaine." Uchechtl se.

"Svlíkni si tu pitomou košili." Kurt se posadil a snažil se ho zbavit oblečení.

"Jsi nějaký netrpělivý." Uchechtl se. Odpověď přišla ve formě zavrčení. Poslední knoflík byl rozepnutý a košile se odporoučela na podlahu.

"Výborně." Usmál se Kurt a hladově se vrhl na tělo svého přítele. Ruce nemilosrdně směřovaly do klína, kde promnuly Blainovu erekci a potom se vrhly na pásek. Kalhoty i boxerky byly dole.

"To není fér, pořád máš kalhoty." Zasténal Blaine, když ho Kurt začal dráždit. Ten se jen zasmál. Blaine vklouzl za gumu pyžamových kalhot. Stiskl půlky Kurtova zadku.

"Hej!" Sykl.

Blaine zatahal za pyžamové nohavice a stáhl je Kurtovi z boků. Ten se nadzdvihl a kalhoty sjely dolů. Blaine spokojeně zamručel.

•°•°•°•

Po společné sprše oba unaveně zapadli do postele. Přitulili se k sobě a užívali si blízkost toho druhého.

"Už bych měl jít spát. Zítra musím vstávat v sedm. " Zazíval Blaine.

"Já taky. Měl bych mít v osm zkoušku kostýmů, a pokud nepřijdu včas, Melissa mě přetrhne."

"Myslím, že by toho byla schopná." Usmál se Blaine.

"To si piš!" Uchechtl se Kurt. "Minule mluvila, tak sprostě, že by se červenal i Puck." Oba se zasmáli. "Jo, mluvil jsem s tátou a zvou nás na vánoce k nim." Úplně na rozhovor, který se udál před dvěma dny, zapomněl.

"Oznamuješ mi, že strávíme vánoce u vašich nebo se mě ptáš, jestli chci jet?" Blaine si podepřel hlavu a pozoroval svého přítele.

"Samozřejmě, že se tě ptám!" Zamračil se Kurt. "Pokud nechceš jet, tak nemusíme." Ale rád bych jel. Nahlas to neřekl, ale jeho obličej mluvil za vše.

"No, dvakrát se mi nechce, ale už jsme u nich dlouho nebyli. Sice jsem chtěl být jen a jen s tebou, ale …"

"Tak odletíme po svátcích a strávíme spolu Silvestr. Stejně se mi nechce na žádnou tu pitomou novoroční oslavu. Co na to říkáš?"

"Myslím, že to by šlo." Kývnul Blaine.

"Fajn, zítra zavolám tátovi." Zazubil se na něho Kurt.

"Ok." Blaine se naklonil a políbil ho.

"Dobrou."

"Dobrou."


 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Melodye Melodye | 25. června 2011 v 14:46 | Reagovat

Něco takového jsem potřebovala :D sladké i sexy :D

2 Dorea Dorea | E-mail | Web | 25. června 2011 v 16:45 | Reagovat

[1]: Melodye: děkuji, doufám, že sem zase zavítáš s další kapitolou a že i ona se bude líbit :)

3 lpdenka lpdenka | 26. června 2011 v 0:15 | Reagovat

mile :) mohlo by to takto dobre pokracovat aj nadalej :D

4 Dorea Dorea | E-mail | Web | 26. června 2011 v 1:29 | Reagovat

[3]: lpdenka: já doufám, že bude ;-) díky moc

5 Natalia Natalia | 26. června 2011 v 17:27 | Reagovat

Parádní, parádní, parádní :-)

6 Evelin Evelin | Web | 26. června 2011 v 18:27 | Reagovat

to vyzerá dobre :)

7 dorea dorea | E-mail | Web | 26. června 2011 v 19:56 | Reagovat

[5]: Natalia: děkuji :-)

[6]: Evelin: díky, doufám, že to bude tak i dál ;-)

8 Amaraliss Amaraliss | 4. června 2012 v 21:12 | Reagovat

Vánoce se píšou s velkym V

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama