Kapitola 6.

31. července 2011 v 20:29 | Dorea |  Nejsi sám
Další kapitola Nejsi sám.
Příjemné čtení!
Kapitola věnována Natalia, lpdenka, Ell a Amalce :)
Za betaread děkuji Roedeerovi.



"Ahoj, Stacy," pozdravili takřka sborově, jen co vešli do právniččiny kanceláře. Ta je rovněž uvítala a usadila do dvou pohodlně vyhlížejících křesel.

"Tak co se děje?" zeptal se Blaine, který se v něm nepohodlně vrtěl. Očekával všechny možné komplikace

"Nechcete kávu nebo čaj?" nabídla jim ještě zdvořile. Oba s díky odmítli.

"Děsíš mě," ozval se Kurt.

"No řekněme, že to není až tak nic velkého, nicméně," napila se své kávy, "soudce, který bude rozhodovat o vaší adopci je poněkud staromodní."

"Chceš říct homofob?" ozval se znepokojeně Blaine. Svěsil ramena a cítil, jak Kurtova ruka hledá tu jeho. Stiskl ji.

"Ne! Proboha, hlavně to před ním neříkej! Jeho dcera je lesbička. Šťastně vdaná lesbička," významně se na ně podívala.
"Řekněte… pánové, jak se koukáte na svatbu?" Ticho.

"Promiň?" ozval se Kurt.

"Prostudovala jsem ostatní případy adopce, které mu byly svěřeny, a nikdy nedal dítě někomu, kdo není ve svazku manželském," zašklebila se na ně Stacy. "Dítě dal už několika gay párům, mužům i ženám. S tímhle problém nemá. Ovšem se soužitím na hromádce by to mohlo být horší."

"Chceš nám říct, že se máme vzít?" ujišťoval se Kurt.

"No, vlastně ano," kývla na souhlas. "Doufám, že to není problém?"

"My jsme… Nikdy jsme o svatbě nemluvili," přiznal Blaine.

"Tak teď máte na čase," usmála se Stacy. "Pokud byste ale z jakéhokoli důvodu nechtěli, mohu se pokusit vyjednat jiného soudce, ale nemůžu nic slíbit."

•°•°•°•

Oba dva opustili Stacyinu kancelář zamlklí a vydrželo jim to skoro celou cestu domů. Ticho přeťal až Kurtův hlas.

"Blaine?"

"Hm, ano?"

"Co tomu říkáš?"

"Myslíš tu svatbu?" snažil se získat Blaine čas na odpověď.

"Co jiného asi?" zavrčel Kurt.

"Popravdě, nevím. Kurte, já tě miluju. Strašně moc tě miluju. A pokud ten soudce potřebuje papír, abychom mu to dokázali. Dobrá," pokrčil rameny. Aniž by si uvědomil, že svým způsobem požádal Kurta o ruku.

"To nebyla moc romantická nabídka k sňatku," uchechtl se Kurt. V duchu byl ale rád. Nepotřeboval papír, aby mohl žít s Blainem, ale přeci jen. Svatba je vždycky dalším krokem ve vztahu.

"Pitomče."

•°•°•°•

"Dobrý den."

"Zdravím," usmála se na ně zdravotní sestra, která právě Jasona chystala na koupání. "Jdete právě včas! Budeme se koupat," oznámila jim se širokým úsměvem. Kurtovi připadalo, že byl trochu škodolibý.

"My se budeme koupat?" ozval se nejistě Blaine.

"Samozřejmě. Někde se to naučit musíte," zasmála se pobaveně.

Teď měl Kurt už jistotu, že se jejich zděšením baví. "Za co nás trestáš?" povzdechl si.

"Tak pojďte," vyzvala je sestra. Poodešla od dítěte a nechala práci na budoucích otcích. "Nemusíte se bát. Vždyť jste ho drželi oba. Nic to není," povzbudivě se na ně usmála.

"Dobře," Kurt přistoupil k dítěti a začal rozepínat nemocniční dupačky. Blaine stál vedle něho a nakukoval mu pod ruce.

"Vedete si skvěle. Nebojte se, Jason není z porcelánu. On něco vydrží."

"Když on se pořád hýbe!" povzdechl si nebohý Kurt. Sestra se zasmála. Malému Jasonovi se evidentně nezamlouvalo, že ho někdo svléká a dával to docela jasně najevo.

"Je tak maličkej," pronesl Blaine a chytil drobnou ručku.

"Tak vy," ukázala na Blaina, "zkuste teplotu vody. Zjistíte ji tak, že do ní ponoříte předloktí. Máme tam citlivější kůži než na konečcích prstů," korigovala sestra dál jejich snahy.

Blaine ji poslechl: "Myslím, že je v pořádku," s otazníky v očích se podíval na sestru. Prosím, prosím, modlil se v duchu.

"Ano, ohla by být i o trochu teplejší, ale tohle bohatě stačí," kývla s úsměvem, když i ona vodu zkusila. "Teď dejte do vany podložku a kápneme tam ještě trochu mýdla," podala Blainovi podivně vypadající látkové mini lehátko, které položil do vody. "Dal jste to tam obráceně," upozornila ho pečovatelka malého Jasona.

"O bože, omlouvám se, já…"

"To je v pořádku," mávla rukou. "Tak teď ho vezměte. Ano, správně, podržte mu hlavičku a zadeček. Výborně. Položte ho na podložku," Kurt vzal vzpouzející se nemluvně do rukou a úspěšně ho položil do lázně. Jason ve vaničce úplně ožil. Blaine s Kurtem vykuleně koukali na dítě rachnící se ve vodě.

"No jo, je to vodní živel,"zasmála se sestra. "Tady máte mýdlo," podala Kurtovi dětské kosmetické přípravky.

•°•°•°•

Po koupání Blaine Jasona ještě nakrmil. A oba ho uložili. Dítě už stejně takřka spalo, když dostávalo večeři. Pouze díky stále převládajícímu reflexu sání se neudusilo.

"Vedli jste si skvěle, pánové," šeptla sestřička a povzbudivě se usmála. "Péče o kojence není sranda a obdivuju, že do toho jdete dobrovolně," zatvářila se pobaveně.

"Byl jsem úplně vystrašenej. Ještě teď se mi klepou ruce," zasmál se Kurt.

"Každému rodiči se klepou," namítla sestra. "Hlavní je snaha a tu vy máte. Oba."

"Nevím, jak to budeme zítra stíhat," řekl jí Blaine. "Tedy,mám toho v práci nad hlavu a do toho všechno to zařizování ohledně adopce. Budu se snažit přijít, ale vážně nevím, jestli to zvládnu."

"Já se tu stavím, když tak se utrhnu dřív ze zkoušky," usmál se Kurt. V divadle se jim to líbit nebude, ale mají smůlu, dodal v duchu.

"Budeme vás čekat. Na shledanou," rozloučila se pečovatelka a zamířila na sesternu.

"Nashle," oba muži odešli k výtahu. Mlčky sjeli až na parkoviště a došli ke svému autu.

"Zítra musíme taky jít na radnici ohledně povolení ke svatbě. Budeš mít čas o polední pauze?" připomenul Blaine Kurtovi.

"Málem bych zapomněl," plácnul se Kurt do čela.

"To jsi celý ty," obvinil ho se smíchem Blaine.

"Jsi drzý."

"Ale ty mě stejně miluješ."

"Samozřejmě," políbil svého přítele.

Domů dorazili za pár minut. Vyjeli nahoru. Kurt odemykal dveře a Blaine přestal dýchat. Doufal, že svého přítele překvapí. Nebyl právě romantická duše, tedy trochu asi ano, ale zdaleka nedosahoval Kurtových rozměrů. Když mu Kurt říkal, že si představoval víc emotivní žádost o ruku, věděl, že si částečně dělá srandu. Ovšem taky věděl, že Kurt si zaslouží tu nejúžasnější žádost o ruku na světě. Předtím, než ho vyzvedl, mu doma připravil malé překvapení.

"Blaine?" otočil se na přítele, který ho sledoval se zvláštním výrazem v očích.

"Pojď dovnitř, ať nestojíme na chodbě, " vtáhl ho do bytu.

"Co to má znamenat?" Kurt si připadal jako Alenka v říši divů. Jejich byt byl ozářen několika svícemi. Příjemná vůně prosycovala celý prostor. Hrála pomalá sladkobolná hudba a na jídelním stole bylo prostřeno k večeři.

Oh sit there, oh count those raindrops
Oh, feel 'em falling down, oh honey all around you.
Honey don't you know it's time,
I feel it's time,

Blaine přešel blíž ke Kurtovi. "Má žádost o ruku ti nepřišla dost romantická. Chci to napravit," usmál se na něho. Oči mu zářily. Chytil ho za ruce a přitiskl si je na srdce. "Kurte Hummele, sice mi chvíli trvalo, než jsem pochopil, že tě miluju. Byl jsem hlupák. Jsi to nejlepší, co mě v životě potkalo. Od našeho prvního polibku uplynulo už hodně času. Miluju tě ale stejně jako tenkrát. Ne, miluju tě daleko víc. Prokážeš mi tu obrovskou poctu a staneš se mým partnerem navždy?"

Kurt mlčel. Vlastně si dělal jen srandu, ohledně nabídky k sňatku. Jistě, líbilo by se mu rozmáchlé romantické gesto, věděl, ale že Blaine na tohle není. No, evidentně se spletl. Nikdy by nečekal, že Blaine udělá něco takového.

"Kurte?" vytrhlo ho z jeho myšlenek.

"Samozřejmě! Ano. Proboha, ano, Blaine. Vezmu si tě!" Na takovou otázku je přeci jen jedna odpověď. Vrhl se menšímu muži okolo krku a doslova mu vecpal svůj jazyk do úst.

"Počkej," odtrhl se Bkterý se proměnil v nenasytnou pijavici. "Ještě něco chybí," vytáhl z kapsy krabičku. Otevřel ji a vyndal jednoduchý prstýnek z bílého zlata. Usmál se na Kurta a navlékl mu ho na prst. Teď jsi můj.



Píseň, která hraje při žádosti o Kurtovu ruku se jmenuje Little Girl Blue a zpívá ji Janis Joplin. Nevím, jestli ji znáte, ale určitě to napravte. Nikdy jsem neslyšela nikoho jiného, kdo by se byť jen jejímu zpěvu přiblížil. Možná jste o ní slyšeli ve spojistosti s nedávným úmrtím zpěvačky Amy Winehouse, obě se řadí do 27 Club.

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Roedeer Roedeer | Web | 31. července 2011 v 21:00 | Reagovat

Tak na tuhle pisnicku bych slysel. Znam ji od Niny Simone, to je taky krasna verze. A Janis je, myslim, pomalu klasika.
Koupani ditete byla moc pekna scena, takove nenasilne sblizovani. Jednou jsem to delal a je to martyrium! Ono se to opravdu porad hybe ???

2 dorea dorea | E-mail | Web | 31. července 2011 v 21:26 | Reagovat

[1]: Roedeer: já Janis poslouchám už od patnácti a miluju ji, byla to úžasná ženská, škoda jí
koupání a přebalování mrňat je vážně zlo :D díky moc :)

3 lpdenka lpdenka | 31. července 2011 v 21:43 | Reagovat

kraaaasna kapitola, ach a ta ziadost o ruku, najprv som sa bala ze to bude len take "dajme to na papier" ale Blaine prijemne prekvapil :) dufam ze ked sa zoberu nebude im nic stat v ceste, a maleho Jasona uspesne adoptuju :)

4 dorea dorea | E-mail | Web | 1. srpna 2011 v 0:14 | Reagovat

[3]:lpdenka: děkuji, Blaine se nezdá, chlapec jeden :D

5 Natalia Natalia | 1. srpna 2011 v 13:23 | Reagovat

Bože, tohle byla tak nádherná kapitola O_O Koupání bylo tak hrozně roztomilý, až jsem tála a žádost o ruku byla prostě krásná! Moc se ti to povedlo :-)

6 dorea dorea | E-mail | Web | 1. srpna 2011 v 15:07 | Reagovat

[5]: Natalia: děkuji moc, koupání mrňat je ale vážně o nervy :D i když s většími dětmi je to taky celkem záhul, pamatuj k vaničce přistupujeme zásadně z boku! :D

7 Ell Ell | 1. srpna 2011 v 20:51 | Reagovat

Blaine teda překvapil s tou žádostí o ruku,byla romantická,užasná jednoduše nádherná :D.A koupáni Jasone velmi dobře popsané.Děkuju za skvělou kapitolku a těším se na další:).

8 dorea dorea | E-mail | Web | 1. srpna 2011 v 22:19 | Reagovat

[7]: Ell: děkuji, pokud žije s Kurtem tak dlouho, tak se trochu té romantiky musel přiučit :D

9 Peťa Peťa | 19. srpna 2011 v 20:04 | Reagovat

tak toto je vazne nadherna kapitola :) ta prva žiadost a jej zakoncenie, dosť vtipne :D ale potom ta romanticka časť...užasne :) tešim sa na dalšiu kapitolu ;)

10 dorea dorea | E-mail | Web | 19. srpna 2011 v 22:17 | Reagovat

[9]: Peťa: děkuji, taky jsem si říkala, kde se ta romantika v Blainovi vzala :D na další se pracuje, stejně jako na dalšíh třech rozdělaných věcech :D

11 Justinka Justinka | Web | 27. října 2011 v 20:11 | Reagovat

Ježiš, museli být tak vykulený z toho koupání:D, ale trénovat se musí:D
Blaine zdaleka nedosahoval Kurtových rozměrů :-D, ale povedlo se mu to moc pěkně!

12 dorea dorea | E-mail | Web | 27. října 2011 v 22:49 | Reagovat

[11]: Justinka: někdo se to naučit musí :) jak píšeš :D děkuji

13 bauti46 bauti46 | Web | 14. června 2012 v 21:24 | Reagovat

sladké :) už jsem si říkala, že takhle si žádost o ruku nepředstavuju, ale vylepšila jsi to :-D

14 dorea dorea | Web | 15. června 2012 v 0:44 | Reagovat

[13]: díky za komentář :) ale asi zklamu, protože zrovna k téhle povídce pokračování v nejdohlednější době opravdu nechystám, ale doufám, že jednou ji dokončím :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama