Úterky s ptáčky zpěváčky 2. část

16. října 2011 v 19:20 |  Lucille jednorázové
Pokračování povídky od HamHockLover v překladu Lucille. Užijte si ho! A zanechte komentář.
Příjemnou četbu.
Název: Úterky s ptáčky zpěváčky (Twink Tuesdays)
Překlad: Lucille
Varování: od tohoto místa OBSAHUJE SPOILERY k epizodě 3x05!
Souhrn: Gay bar, Sebastian, Slavíci, sex v autě. Aneb se spoilery nikdy nic není tak, jak se na první pohled zdá být.


"No jasně, že tady budeš… kdo by si tohle nechal ujít, že? Navíc, tohle je místo pro tebe jako stvořené, co?" vybalil na něj hned vyčítavě Kurt, zatím co jeho oči si zkoumavě prohlížely Davidův… dobře, Davidův ne až tak extravagantní outfit. Neměl na sobě jediný kus, co by byl z kůže a vlastně byl celkově pěkně oblečený. Ale na tom nezáleželo. Byl tady. V drsném a znepokojivě koženo/motorkářském gay baru, pozorující mladé ptáčky cvrlikající na pódiu, za doprovodu jejich provokativních tanečních kreací a samozřejmě…

"Jsem tady poprvé, Kurte. Ty taky?"

Kurt otevřel ústa, aby na to něco dodal, ale Davidův upřímný úsměv a rozesmáté oči ho naprosto odzbrojily.

"Je to tu docela dobrý. Teda, aspoň mi to tak přijde." Dave se zadíval zpátky směrem k pódiu a pak zase na Kurta. "Až mi bude konečně osmnáct, tak sem možná někdy zajdu."

"Tobě… tobě ještě není osmnáct? Jak ses dostal dovnitř?"

"Ještě měsíc ne. Podepsal jsem prohlášení o odpovědnosti. Jsem tu jenom, abych jim vypomohl… s věcma a tak."

Kurt se na Davea díval, jako by mu z krku právě rostla druhá hlava. "Pomoct komu s jakýma věcma?"

Dave se na Kurta blahosklonně usmál. Až moc, na Kurtův vkus. "Kurte, kdy jsi mě naposledy viděl?"

"No přece… na…" zakoktal se Kurt, jak se snažil vybavit si konkrétní situaci. "Nebyl jsi na tom čtvrtečním shromáždění? Viděl jsi vystoupení Nového směru, ne?"

"Jakém shromáždění?" zamrkal Dave.

"Dobře, tak… na zkouškách West Side Story. Tedy, vím, že Žraloci a Tryskáči ještě nevystupovali dohromady, ale byl ses tam minulý týden podívat… nebo ne?"

"Jaké zkoušky?" zamrkal znovu Dave a zavrtěl hlavou. "Kurte, vážně? Já už nechodím na McKinley. Přestoupil jsem před začátkem školního roku. Ani sis nevšimnul, že jsem pryč."

Kurt nevěřícně otevřel pusu a pak jí zase zavřel. Ani sis nevšimnul…? "V mém životě se toho děje docela dost, tak promiň, že jsem nejspíš nezaregistroval tvou nepřítomnost." Kurt se snažil podat to naštvaně, ale sám si uvědomoval, že to znělo spíše dětinsky. "Takže… kam tedy chodíš? Co se stalo?"

"Přestoupil jsem na Dalton. Ty… um… inspiroval jsi mě, Kurte."

"Já… cože… ty… Dalton… inspiroval…?"

"Jo, už jsem byl dost blízko k tomu, abych s tím vyšel mezi lidi. Chtěl jsem to udělat. Ale pak… po tom, co ti provedli ty blbci z McKinley na plese. Prostě jsem věděl… že se mnou by neměli žádného slitování. Už jsem to v sobě nedokázal dál dusit, ale věděl jsem, že tam to nedokážu. A ty jsi mluvil o nulové toleranci šikany na Daltonu, a jak osvobozující to tam pro tebe bylo, že si mohl být sám sebou. Tak jsem o tom začal přemýšlet. Promluvil jsem si o tom s tátou, přiznal jsem se mu ke všemu, prozradil mu ty pravé důvody, proč jsem dělal ty věci, co jsem dělal. A rozhodli jsme se, že zkusím začít na Daltonu od znova."

Kurt jenom mrkal, s pusou otevřenou dokořán.

"Strávil jsem šest týdnů prázdnin v sedě na zadku, abych si vylepšil známky. Podal jsem si přihlášku a oni mě přijali.
Dokonce jsem dostal i částečné stipendium, vypadá to, že jsem rozdrtil zbylých dvacet uchazečů svým skóre z matematického testu. Navíc ještě pomáhám s doučováním matematiky jednomu propadlíkovi, takže si přivydělám na školné. Všichni o mně vědí, že jsem gay. Přidal jsem se ke Slavíkům. Jakmile uslyšeli můj sexy hluboký baryton, tak se ze mě posadili na prdel a dosadili mě do rady. Život je krásnej. Jenom mě překvapuje, že ti o ničem z toho Blaine neřekl."

xXx

Z ničeho nic se u nich zjevil Blaine. Zpocený a ztěžka oddechující Blaine, otírající si svůj obličej a zátylek do ručníku.

"Bylo mi jasný, že sis to nemohl nechat ujít, Kurte. Čau, Dave. Chová se tu slušně?"

Kurt už otevíral ústa, aby mu odpověděl, než mu došlo, že to už za něj prováděl Dave. Ta otázka byla ve skutečnosti doopravdy mířená na něj.

"Jo, Blaine, je v pohodě. Možná trochu otřesený. Ale vám to na pódiu hrozně sekne. Půjdu to tam připravit na druhou půlku."

"Díky," řekl Blaine a jak Dave odešel, tak se otočil zpět na Kurta. "Tak upřímně, co si o tom myslíš? Není to tak špatný, ne?"

Kurt se pořád vzpamatovával z toho šoku. Před sebou měl téměř nahého, potem zbroceného Blainea, s naprosto přiblblým úsměvem ve tváři… a potom. Dave, který před ním před chvílí stál, oblečený v několikanásobně více vrstvách oblečení, ale tak nějak vypadal mnohem… přitažlivěji. Jeho sexy pomrkávání bylo něco, co právě teď Kurt nemohl vyhnat z hlavy.

"Jo, nebylo to tak zlý. Poslouchej, proč jsi mi neřekl o Daveovi?"

"Nechtěl jsem tě rozrušovat. Na některé věci jsi hrozně citlivý. Takže, tobě se vážně líbily ty první dvě písničky? Takže jsi nás viděl? Co si to tom myslíš?"

Blaine kolem něj poskakoval jako nějaké malé štěně a jediné, na co Kurt dokázal myslet, bylo, kam se asi vytratil Dave.

"Jo, byli jste skvělí. Už se nemůžu dočkat druhý půlky. Kam šel Dave?"

"Nejspíš do zákulisí. Máme tam nějaké rekvizity pro další dvě písničky. Opravdu moc nám pomáhá. Rozhodně tedy víc, než ty, upřímně."

"Podívej, to je mi líto," odpověděl na to Kurt. "Pořád trvám na tom, že mi přijde ponižující otírat si svůj rozkrok a celkově se plazit kolem tyče před skupinou neurvalých, v kůži oděných chlápků, ale hej… vždyť jsi podepsal to prohlášení o odpovědnosti… takže s tím asi nic nenadělám, že?" vypálil na něj Kurt a odkráčel pryč… s cílem stůj co stůj najít to místo, kudy se dalo dostat do zákulisí.

Nakonec našel Davea, jak se baví s nějakým jiným klukem z Daltonu, oděným taktéž jen v šortkách a límečku bez košile, ale Kurt ho z dřívějška neznal. "Ahoj?" řekl Kurt a přerušil tím jejich rozhovor.

"Hej, Kurte," odpověděl Dave. "Sebastiane, tohle je Kurt. Ten Kurt, o kterém jsi toho určitě tolik slyšel."

"Ty jsi Kurt?" usmál se na něj přehnaně sladce Sebastian. "Ó můj Bože, Blaine mi o tobě tolik vyprávěl. Jsi úplně rozkošnej. Do našeho čísla bys krásně zapadnul. Škoda, že jsi na Daltonu nezůstal o chvíli déle. Hmm, velká, věčná škoda.

Ale, teď už vás dva nechám mluvit o samotě. Omluvte mě."

Když odcházel a míjel Kurta, tak na chvíli zaváhal, ale pak uviděl Davea otočeného zády, jak zvedá nějakou těžkou rekvizitu na scénu. Naklonil se ke Kurtovu uchu a zašeptal. "Někoho takového bych si nenechal utéct dvakrát. To sis vážně vybral Blainea, když jsi mohl mít jeho? Vážně? Na co jsi myslel?"

Kurt se otřepal a rychle se za už odcházejícím chlapcem otočil. Ten byl ale pryč, než na to mohl Kurt cokoliv říct. Podíval se tedy zpět na Davea, a zachytil tak jeho zkoumavý pohled a lehký úsměv, když zvedal nějakou další proprietu a odnášel jí na scénu, před zataženou oponu.

"Potřeboval jsi něco?" zeptal se Dave, s pobavením ve svém hlase.

"Ne… já… jenom jsem chtěl říct, že… že jsem za tebe rád, Dave. Neměl jsem ani tušení, co se děje. A je mi líto… vážně líto, že jsem si nevšimnul, že jsi odešel. Cítím se hrozně. Ale když tě teď vidím… vypadáš skvěle. Jsem vážně rád."

Dave se zastavil v pohybu a obrátil se na Kurta, drobným krůčkem zmenšil vzdálenost mezi nimi. Potichu promluvil, "Díky Kurte. Taky jsem tě znovu rád viděl," řekl, ale nepohnul se ani o píď. Chvíli si navzájem hleděli z očí do očí, než byli přerušeni vracejícími se účinkujícími.

Blaine odvedl Kurta pryč ze scény. "Začínáme, Kurte. Běž… bež prosím zpátky do publika, hned."

Kurt se oklepal z čehokoliv, co mu před chvílí Dave způsobil, rychle na Blainea pokýval a vyklouzl dveřmi zpátky do davu, aby tam počkal na druhou část vystoupení. Všimnul si Davea, jak vyšel z opačné strany pódia a mířil si to k baru. Kurt se rozhodl ho následovat.

Zpátky na scéně právě začínala druhá polovina vystoupení s tóny písně od Nicky Minaj Super Bass. Blaine se chopil mikrofonu a začal zpívat. Kurtovi z toho spadla čelist. Tohle byla stránka Blainea… a vystoupení Blainea, které ještě nikdy neviděl. Blaine bezchybně rapoval do rytmu o tom, jaké typy chlapů se mu líbí, u toho se svíjel v sexy pózách, nepřístojně se osahával a nechával chlapy stojící nejblíže u pódia, aby se dotýkali jeho nohou. Ostatní na scéně se nenechali nijak zahanbit a dohromady tančili v takovém typu choreografie, do kterého Kurt nebyl nikdy zasvěcený.
Raději se otočil zády a snažil se nepřipouštět si ten fakt, že ho vůbec neobtěžovalo to, že se Blaine naprosto nestoudně potácel téměř nahý na pódiu. Už jenom ten fakt, že toho byl schopný jako nezletilý, Kurt prostě nedokázal pochopit. Prošel tedy davem a opět si našel místo v odlehlém koutu, kde už stál i usmívající se Dave.

"Hej, budeš sem chodit častěji?" olíznul si Dave rty, když se Kurt přiblížil.

"Přestaň. Moc dobře víš, že mám svého přítele na podiu, ne?"

"A stejně jsi zase tady. Mluvíš se mnou, zatímco on se nechává osahávat muži staršími, než je jeho otec, v menším množství oblečení, než je zákonem povoleno."

"Změnil ses," odpověděl mu na to Kurt. "Já prostě… Nemůžu si pomoct… ale tenhle nový Dave Karofsky mě fascinuje. Já vážně…"

"Tak to mě těší… že to říkáš," řekl na to Dave s takovým úsměvem a celkově vizáží, která byla pro Kurta nesnesitelná a neodolatelné zároveň.

"Je v tom něco víc, než jenom tohle. Já jsem…"

Dave popošel o kousek blíž, "co, Kurte? Co jsi…?"

"Já… překvapuje mě, ale musím přiznat, že… že mě hrozně přitahuješ, Dave. Ne, že bys vypadal jinak, než když jsi byl na McKinley. To jenom… páni," Kurt popošel o další krůček blíže k Daveovi, přeměřil celé jeho tělo zkoumavým pohledem, až skončil upřený na jeho očích. "Celá tahle věc, co se dneska večer děje, na pódiu… celý ptáčci zpěváčci… se mnou to nic nedělá."

"Přestaň, víš, že máš svého přítele na podiu, ne?" Dave provokativně parodoval Kurta.

"To je mi vážně ukradený."

David čapnul Kurta za ruku a vytáhnul ho za ní dveřmi ven, pryč z klubu. O sekundu později už byl Kurt zády přimáčknutý plnou vahou Davidova těla o cihlovou stěnu. Jejich rty se setkaly v hladovém, vášnivém a horečném polibku, zatímco bylo slyšet vzdálené zvuky Rihannina S&M dunící z klubu ven. Kurt se skoro zasmál při pomyšlení na text té písničky a také na ten fakt, jak si ještě nedávno Blaine stěžoval, jak moc hrozný je tenhle song. Kurtovi zatrnulo při náhlém uvědomění si, jak moc hrozný je Blainea.

Daveovy ruce byly jako oheň, spalující Kurovo tělo na jakémkoli místě, kterého se dotkly. A ony se dotýkaly všude. Kurtovy ruce také… nezůstávaly pozadu, bloudily po Daveovu hrudníku a zádech. Tak velkém a tak mužném, ve srovnání s drobounkou postavou jeho současného přítele. Kurva… současného přítele.

Někde hluboko v Kurtově mysli se ozval tichý hlásek jeho svědomí. Právě byl opřený o stěnu klubu a líbal se tu s Davem Karofskym, zatímco jeho přítel byl vevnitř, vystupující pro partu bezostyšných pedofilů. Pomalu, neochotně, se odtrhnul od Daveových rtů. "Potřebuju chvilku," zašeptal opřený o Daveův hrudník.

"Jo… jasně," odpověděl Dave chraplavě.

Kurt se podíval nahoru, do Daveových očí… aby v nich uviděl všechnu tu touhu a vášeň, kterou cítil i on sám. "Můžu ti zavolat?"

"Jasně. Najdi si mě na Facebooku."

Kurt si odfrknul. Tohle bylo tak jednoduchý. Vešel zpátky do klubu, aby viděl konec vystoupení na S&M a Blaineův šíleně rajcovní taneček. Dave se ztratil někde v davu, jak si to mířil do zákulisí, aby mohl pomoct s čímkoli bude potřeba, zatímco Kurt našel místo, kde věděl, že si ho Blaine po skončení vystoupení najde.

xXx

Za malou chvíli u něj stál Blaine. A vypadal, že ho něco dost rozrušilo. A jako kdyby brečel. "Kurte, kde jsi byl?"

"Hned tady, Blaine. Co se stalo?" Kurt se preventivně obrnil proti čemukoliv, co by mohlo přijít a nasadil svojí nejlepší ustaranou tvář, jakou uměl.

"To jenom… Sebastian… říkal, že viděl tebe s Davem… a já jsem tě pak nemohl najít, tak jsem se bál, že…"

Kurva, pomyslel si Kurt. Bylo mu jasné, že Sebastian ho v žádném případě nemohl s Davem zahlédnout, když se celou dobu vlnil na scéně po Blaineově boku. Ale tenhle kluk byl asi pěkně vychytralý a zběhnutý v pletichaření všeho druhu. Jestli si všimnul toho pohledu, který si s Davem vyměnili v zákulisí, tak si možná dal dvě a dvě dohromady. "Blaine, to je naprostá hovadina. Byl jsem celou dobu tady. Od té chvíle v zákulisí jsem Davea neviděl."

"Dobře, jsi si jistý? Protože z jeho vyprávění to působilo, jako že se něco děje a já jsem prostě… nedařilo se mi tě hned najít."

Ale ne, běhalo Kurtovi hlavou. Blainea to vážně vzalo. Evidentně v tom bylo něco… nějaký vedlejší úmysl v Sebastianově jednání. Možná… možná že chtěl, aby se Blaine s Kurtem rozešli. Možná chtěl Blainea pro sebe. Kurta ta myšlenka ani moc neznepokojovala. Celá ta věc s Davem by byla o moc jednoduší, kdyby se Kurt nemusel zabývat tím, jak dát kopačky Blaineovi.

"Můžeme jít ven, Kurte. Já bych… rád bych s tebou o něčem mluvil." Blaine opět neměl daleko k slzám. Kurt přikývnul a spolu s Blainem vyšli vchodovými dveřmi. Jeho oči si provinile prohlížely ten kousek zdi, o který byl opřený jenom před několika pár minutami. Následoval Blainea do auta a usadili se na sedadla, když Blaine odemknul dveře. Chvíli seděli v naprosté tichosti a Blaine na Kurta nervózně pohlížel. "Nevím, co se stalo, Kurte. Sebastian mi tvrdil všechny ty věci o tobě a Daveovi a o tom, jak jste spolu a mě to hrozně sebralo. Nedokážu si představit, že bych s tebou nebyl, Kurte. Miluju tě. Ty mě… ty mě nemiluješ?"

Kurt polknul. Kurva… to jako vážně? "Samozřejmě, Blaine, že… vždyť víš, co k tobě cítím. Nakonec, jsem tady teď s tebou, ne? Přišel jsem se podívat na tvoje vystoupení. Dělal jsem si o tebe starost. Myslel jsem si, že se dopouštíš obrovské chyby, ale ty jsi to zvládnul a já jsem na tebe pyšný. Nevím, co si Sebastian myslel, ale já jsem tam byl po celou dobu… a koukal jsem na tebe. Celé S&M bylo vážně… vážně vyzývavý. Ale v dobrém slova smyslu." Kurt se nenáviděl za to, že musel takhle lhát. Ale musel Blainea nějak uklidnit. Jo… nějak ho uklidnit, než mu dá kopačky.

O sekundu později se Blaine naklonil ke Kurtovi a přitisknul svoje rty na jeho. Kurtovi zabralo asi sekundu, než si uvědomil, co se děje a začal ho líbat zpět s rukou instinktivně položenou na jeho tváři. Kurt si byl dost jistý, že takhle rozcházení se s někým rozhodně nevypadá.

Ale Blaine si byl nejistý a Kurt se snažil mít pochopení. Chvíli se líbali, polibky se stávaly vášnivějšími, a aniž by si to Kurt nějak uvědomoval, Blaineova erekce se začínala přibližovat k bodu, ze kterého už není návratu. Blaine zašmátral po Kurtově ruce a přitáhnul si ji ke svému rozkroku. Předtím, Kurt vůbec mohl pomyslet o na to, že by mohl něco namítnout, tak se přistihnul, jak svou ruku přes kalhoty otírá o Blaineův ztopořený penis a slyšel ho sténat a vzdychat, jak se přibližoval k orgasmu. Kurt křečovitě přivřel oči, uvědomujíce si, že z tohohle už nemohl vycouvat a cítil se kvůli tomu jako pěkný podrazák, že na to v tu chvíli jenom pomyslel. Ještě nikdy spolu nezašli takhle daleko.

Ano, Blaine byl otravný a dětinský a vlastně to vůbec nebyl jeho typ. Ale nemohl mu upřít, že on sám byl dost vzrušený. Kurta napadlo, co by se asi stalo, kdyby v myšlenkách nahradil Blainea Davem… jak blízko by teď byl k vlastnímu vyvrcholení, kdyby jeho ruce třely Daveova ptáka… a kdyby Dave měl svoje ruce na něm.

Cítil Blaineovy ruce, jak neobratně tápají po jeho rozkroku, cítil, jak ho Blaine masíruje přes látku kalhot a pocítil vlnu vzrušení, když si před sebou představil Davidovu tvář s výrazem plným touhy a vzrušení, který měl ještě v živé paměti. Lapal po dechu, když dosáhnul orgasmu, celý rozechvělý z nezkušeného dráždění Blaineovy ruky.

Opravdu se musí rozejít s Blainem… ale to, co se mezi nimi právě stalo, to činilo téměř nemožným v blízké budoucnosti.

xXx

O dva dny později přišla Daveovi na Facebook zpráva s jeho telefonním číslem. Dave mu odepsal do dvou minut.

Kdy a kde?

Kurt si odfrknul, tohle bylo až moc jednoduchý. A nepřekáží ti v cestě to, že jsem po technické stránce pořád s

Blainem?

Dokud to nebude překážet v cestě mojí puse k tvému ptákovi, tak ne.

Kurt si nemohl pomoct, ale usmívat se, když se kontroloval, jak mu to sluší v zrcátku předtím, než začal couvat z příjezdové cesty.


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Roedeer Roedeer | Web | 16. října 2011 v 20:02 | Reagovat

A, Kurt uz se pelesi za popelnicema! :] Bylo by hezky, kdyby to tak dopadlo, ale asi ne. Pani Hamhockloverovou by meli pustit ke psani scenaru. I kdyz v canonu by Kurtovi jeste porad slusela urcita zdrzenlivost :]

Dekuju za preklad! Akorat bych sem tam nektera souveti rozdelil na vic vet. A nekde ti zustava vylozene anglicky slovosled.

2 Justinka Justinka | Web | 16. října 2011 v 21:50 | Reagovat

Nemůžu uvěřit, že to napíšu, ale i když Davovi fandím celou duší, bylo mi líto jakým fofrem Blainea Kurt odepsal...
Ale jinak to byla dobrá povídka!

3 Lucille Lucille | 16. října 2011 v 22:40 | Reagovat

[1]:[2]: jj, ona Hamhocklover má toho svého Kurta trochu víc do větru, než canon povoluje. Ale i když mě povídka fakt zaujala, tak bych stejně nechtěla, aby to takhle dopadlo i v Glee. Spíš jsem si jí vybrala kvůli tomu, jak se autorka celkově postavila ke spoilerům a pojala si je po svém a přitom si podle mě docela dobře stihla vystřelit ze všech, co očekávají barvité vyobrazení Klaine poprvé. A navíc do toho ještě zapracovala Davea, který mi v seriálu dost chybí, takže super :)

[1]: Za připomínky děkuju. Souvětí jsou moje prokletí, pokusím se s tím něco udělat :D A co se týče slovosledu, jsem si toho vědomá, ale prostě už to tam potom nevidím. Potřebovala bych to přeložit a pak se k tomu vrátit za týden, až nebudu mít v hlavě tu anglickou verzi. 8-O

4 Nyce-oH Nyce-oH | 16. října 2011 v 23:10 | Reagovat

Moc se mi to líbilo :) Hezky zpracované spoilery :)

5 Bilkis Bilkis | 17. října 2011 v 9:11 | Reagovat

Ách, včera v podvečer jsem sem koukala, jestli není pokračování, pak nebyl čas zkontrolovat to znovu a zrovna už bylo. Pech, musela jsem počkat do dneška. No nic. Je to moc prima, líbí se mi, jak autorka pracuje s postavami, i když to odstřelení Blainea bylo trošku rychlé, jak už psala Justinka, nemůžu říct, že bych Kurta nechápala. Sex prodává ze všeho nejlíp, no ne? :-D A hormony umí nadělat paseku...
Díky za překlad. :-)

6 dorea dorea | E-mail | Web | 17. října 2011 v 11:59 | Reagovat

tak předně díky za překlad! bylo to vážně příjemné překvapení o to větší, že jsem od ní tuhle věc nečetla
s Blainem se HamHockLover vypořádala vážně rychle, ale to ona většinou dělá :D jí tam nějak překáží chudák, no jsem zvědavá, jak to dopadne v seriálu ;)

7 Lucille Lucille | 17. října 2011 v 16:04 | Reagovat

[5]:jj, rychlé to bylo, ale taky se mu vůbec nedivím. Být mi znovu osmnáct a kdyby se o mě prali takoví kluci, jako tihle dva... taky bych nevěděla, kterého si vybrat O:)
[6]: jj,ona se milovnice uzeného kolene (já vím, že přezdívky se nemají překládat, ale ta její mě prostě fascinuje :D) s Blainem moc nepáře a má talent ho proměnit za jakýchkoliv okolností v prvotřídního blbečka :)

Děkuji všem za přečtení, jsem ráda, že se povídka líbila. Teď už jenom čekat, co nám ten pátý díl doopravdy přinese :)

8 Natalia Natalia | 17. října 2011 v 17:18 | Reagovat

Uau, tak tohle jsem od Kurta absolutně nečekala... no, ještě to bude zajímavé :D

9 Lucille Lucille | 21. října 2011 v 22:39 | Reagovat

[8]: jj, Kurt se tu pěkně rozjíždí :) Doufám, že epizoda bude zajímavá minimálně, jako tahle povídka :)

10 Lucille Lucille | 21. října 2011 v 22:41 | Reagovat

... minimálně jako tahle povídka... neumím psát už :-!

11 Karin Karin | 3. prosince 2016 v 17:07 | Reagovat

Líbilo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama