Popletená čísla: Kapitola 4.

24. února 2012 v 15:32 |  Popletená čísla
Další kapitola Popletených čísel od autorky iknowitainteasy v překladu od Lucille.
Příjemné čtení!




Čtvrtek 27. listopadu (19:30)
Šťastné Díkůvzdání, Kurte!


(21:45)
Šťastné Díkůvzdání, Blaine!


(22:17)
Ahoj.

(22:19)
Ahoj.


(22:20)
Hádám, že bych se ti měl omluvit.


(22:22)
Ještě než něco napíšeš, můžu první?


(22:22)
Jo, jasně.


(22:29)
Měl jsem čas nad tím přemýšlet a rád bych vyjasnil jednou provždy, že si nemusíš dělat starosti s věcma, co mi říkáš, i když to je něco, co ti v životě dělá potíže. Hlavně, když je to něco takovýho. Nemusíš mi říkat vůbec nic, ale chci, abys věděl, že můžeš. Možná se moc dobře neznáme, ale ty a tohle naše podivný smskový kamarádství, co jsme spolu začali, se mi líbí. Možná proto, že se ve skutečnosti neznáme, tak můžeme mluvit o čemkoliv.
(22:31)
A měl by ses mi přestat omlouvat. Ať už se stalo cokoliv, jsem si jistý, že jsi pro to měl dobrý důvod a já jsme taky nepříjemnej na lidi kolem, když jsem ve stresu, takže to vážně chápu.
(22:33)
Mohl bych si prostě smazat tvoje číslo, kdybych chtěl, ale to nechci.


(22:36)
To bylo skoro "srdcervoucí".


(22:38)
Nebylo to zas tak srdcervoucí! Ale jo jasně, klidně, jak chceš. Znič celej ten moment upřímnosti.


(22:40)
A já měl připravenou takovou pěknou řeč…


(22:41)
Pořád se mi s ní můžeš pochlubit! Dobrý projevy umím ocenit.


(22:43)
Ne, teď bych se cítil akorát jako blázen…


(22:44)
Pochopil jsi, co jsem se tím snažil říct, že jo?


(22:46)
Ano.
(22:48)
Kurte?


(22:48)
Ano?


(22:50)
Taky si nechci smazat tvoje číslo.


(22:51)
Moc dojemný!


(22:53)
Ty sis začal!


(22:55)
Takže, jak ses dneska měl?
(22:55)
Jsi v NY? Nebo tvoje rodina žije jinde?


(22:59)
Jsem v NY.


(23:01)
Takže jsi z New Yorku?


(23:02)
Ne, jsem z Ohia.


(23:02)
To snad ne…


(23:04)
Co je špatně na Ohiu? Vždycky jsem měl za to, že je to akorát zapadákov.


(23:05)
Taky jsem z Ohia. Proto je to divný!


(23:05)
Ne!
(23:06)
Počkej… to jako vážně?


(23:07)
Proč bych si něco takového vymýšlel? Řekni mi, kdo by to dělal?


(23:10)
Nikdo.
(23:11)
Páni. Takže chápeš, jak to myslím!


(23:14)
Bohužel. Ale oba jsme se odtamtud dostali, ne?


(23:15)
Přesně tak, jo.


******


Neděle 30. listopadu (11:02)
Tohle je smska z Central Parku.


(11:10)
Moje oblíbená.
(11:12)
Ale kam se zatoulala tvoje otázka?


(11:12)
Dneska je to bez otázky. Prostě si užíváme krásný nedělní dopoledne! A sníh! První letošní sníh!


(11:13)
Kdo my?


(11:16)
Bradshaw a já.


(11:20)
Dobře...
(11:21)
Kdo je Bradshaw?


(11:23)
Vydrž chviličku.


(11:28)
Držím!


(11:30)
Promiň, ale je hrozně nadšenej a chvilku mi nepostojí. Sníh prostě miluje. Vůbec se mu nedivím!


(11:31)
Co tam děláš???


(11:32)
Moment!


(11:33)
Začínáš mě děsit.


(11:34)
Tak to zase nepřeháněj.
(11:34)
My nekoušeme.


(11:35)
Už to bude? Bavíš se dobře?


(11:36)
Netrpělivej!
(11:37)
Tady. Jsem od hlavy až k patě celej od sněhu.
Doufám, že jste oba dva spokojený.

(11:38)
Ty máš psa, co se jmenuje Bradshaw?
(11:39)
Ty máš psa?!


(11:40)
Není to můj pes. Je mýho souseda. Není už úplně nejmladší (to ani Bradshaw, ale ten na to rád zapomíná…) a tak mu ho každou neděli chodím venčit.


(11:42)
To je to Central Parkový tajemství, který si přede mnou skrýval!


(11:44)
Nenazýval bych to zrovna tajemstvím, ale jo.


(11:49)
Počkej. Počkej vteřinku. To je ten pes?


(11:50)
Jakej pes?


(11:51)
Ty víš - TEN pes.


(11:53)
Vůbec nevím, o čem tady mluvíš.


(11:53)
Takže je to on!


(11:55)
Bradshaw by byl rád, kdyby sis pěkně prosím uvědomil, že desetiletí psi mívají velmi citlivé zažívání.


(11:58)
Nejlepší nedělní ráno mýho života.


(12:01)
To není vtipný.


(12:03)
Jasně.
(12:05)
Mám pocit, jako bych tě najednou znal o trochu líp.


(12:06)
To jsem rád, že jsi spokojenej.


(12:09)
Užij si sníh!


(12:11)
Vlastně se právě chystáme zajít si na kafe. Začíná být zima.


(12:12)
Ty a Bradshaw.


(12:14)
Správně.


(12:37)
Jaký kafe má nejradši?


(12:40)
Velký karamelový latté, s porcí mléka navíc.


(12:42)
Umí si vybrat.


(12:44)
Že jo?
(12:45)
Říká, že mu karamel ladí k srsti.


(12:49)
Myslím, že toho psa mám rád.


(12:52)
A já myslím, že ho úplně zbožňuju.


******


Úterý 2. prosince (7:34)


(7:40)
O co se tady pokoušíš?


(7:41)
O co se… bože, Blaine, ty úterky tě vážně vyčerpávají.
(
7:42)
A protože jsem si toho vědomý, tak ti posílám tuhle fotku veverky, která byla adoptovaná psí mámou!


(7:43)
Proč?


(7:45)
...abych rozjasnil tvé úterý!
(7:48)
Což evidentně nefungovalo tak, jak jsem zamýšlel.


(7:50)
Právě jsem vstal.


(7:52)
Ano, dobře, rozkošný. Díky za informaci. Nic to ale nemění na tom, že první část mojí mise selhala.


(7:55)
Mise?


(7:56)
Pssst.

~

(9:23)
Měl bych uvědomit tajnou službu?


(9:45)
Nebuď hloupej. Bude se ti to líbit.


(9:47)
A stejně se bojím. Proč se bojím?


(9:48)
Věříš na veverčí mafii. Vsadím se, že ti přejíždí mráz po zádech i z pohledu na koloušky skotačící po jarní mýtince.


(9:51)
A kolik koloušků by se jednalo? Jsou tam dva, nebo je jich víc, třeba pět?


(9:52)
Zapomeň na koloušky, Blaine!
(9:59)
Jak jsi na tom dneska s časem?


(10:01)
Mám volný odpoledne.
(10:03)
Proč?


(10:05)
Jenom tak.

~

(12:03)
Znáš tu kavárnu na 4. Avenue 123, mezi 12. a 13. ulicí?


(12:20)
Asi znám?


(12:21)
Ano, nebo ne?


(12:23)
Ano.


(12:25)
Super. Chci, abys tam zašel a řekl jim svoje jméno. Kdykoliv, ale musí to být během dneška.


(12:26)
Teď mě ale vážně začínáš děsit.


(12:29)
Prostě to udělej, Blaine.

~
(13:05)
Koukni! http://youtu.be/0uw91uKRwJI


(13:23)
Já ho chci!!!
(13:24)
Kurte, můžu si ho pořídit?!
(13:27)
Je to část tvojí mise?


(13:33)
Jaké mojí mise?


(13:39)
Omámit mě falešným pocitem bezpečí pomocí zvířecích mláďátek, aby ses mě potom v kavárně mohl pohodlně zbavit?


(13:55)
Přihořívá!

~

(17:07)
Tvoje mise. Ať už je to cokoliv, tak jí zbožňuju.


(17:33)
Byl jsi tam?


(17:34)
Ano, byl. Ty jsi to vážně udělal!


(17:36)
Takže už se mě nebojíš?


(17:37)
Kdo by se bál kávy zadarmo? Já tedy ne.
(17:40)
Ne, vážně, děkuju.


(17:41)
Rozjasnilo to trochu tvoje úterý?


(17:44)
Ano. Ano, opravdu ano.


(17:46)
V tom případě vůbec nemáš zač.


(17:59)
Bylo to jenom pro dnešek, nebo odteďka dostanu kafe každý úterý?


(18:01)
Zase to nepřeháněj, jo.

~

(22:34)
Je jeden z prodavačů tvůj kamarád?


(22:45)
Tohle se ti honí hlavou předtím, než si jdeš lehnout?


(22:47)
A tobě?


(22:50)
Co kdyby ano?


(22:53)
Omg!


(22:53)
"Omg"? Vážně, Blaine?


(22:54)
Ty záludné, pletichařící… stvoření!!!


(22:56)
Jsi dneska večer tak úžasně výřečný.


(22:57)
Už si jdu lehnout, ale nemysli si, že jsme s tím skončili! ;)


(22:59)
Dobře. Víš, s čím ale není konec? S mojí misí.


(23:01)
Odmítám se bát.


(23:03)
Skvěle.


 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 im. im. | Web | 24. února 2012 v 16:04 | Reagovat

Možná je dobře, že to tu takhle česky vychází jen jednou týdně - za chvíli by Lucille došly kapitoly na překlad a museli bychom čekat stejně jako fanoušci po celém zbytku světa, než vyjde další kapitola. (A jakože jsem na tu šestnáctou čekala dost dlouho.) Mám tuhle kapitolu ráda. Mám ráda Bradshawa, adoptovanou veverku, jehňátka a kafe zdarma. (A mám ráda Kurtova kocoura Jamese Benroye třetího, ale to zase předbíhám.)

Zkrátka a dobře, Lucille, díky.

2 Domík Domík | Web | 24. února 2012 v 16:59 | Reagovat

Opět naprosto perfektní překlad :)

3 Andílek Andílek | Web | 24. února 2012 v 17:25 | Reagovat

opět paráda :)

4 Lucille Lucille | 24. února 2012 v 17:45 | Reagovat

A já vám všem třem opět děkuji. :)A veverky jsou prostě bezkonkurenční :D

5 dorea dorea | Web | 24. února 2012 v 19:13 | Reagovat

no kdo by si nenechal líbit kávu zadarmo :)já bych teda skotačící jehně doma fakt nechtěla, fretka mi bohatě stačí, ale třeba by si s ním Blaine rozuměl :D díky za překlad
p.s. jen počkejte až se veverky pomstí!

6 Lucille Lucille | 24. února 2012 v 19:56 | Reagovat

[5]: Já bych taky chtěla kafe zadarmo! :D Ani by mě nikdo nemusel balamutit skotačícími mláďátky hospodářských zvířat... :-D

7 Joli Joli | E-mail | Web | 25. února 2012 v 15:25 | Reagovat

Jehně a Bradshaw jsou geniální! A to kafe zdarma tiše závidím. :-D :-D Tyhle první části jsou prostě tak... roztomilý! A jak řekla Domča - skvělý překlad, opět. :-)

8 im. im. | Web | 25. února 2012 v 16:48 | Reagovat

[6]: Já bych brala kafe zdarma i to jehně...
[5]: Aneb veverčí mafie existuje...

9 Lucille Lucille | 25. února 2012 v 17:21 | Reagovat

[7]: Děkuju :) A proč závidět tiše? Záviď nahlas! :D

[8]: Veverčí mafii neradno podceňovat! :-D

10 Amalka Amalka | 27. února 2012 v 21:25 | Reagovat

Krásna a jedinečná kapitola aj s domácimi miláčikmi, čo si priať viac...nádherne roztomilé a geniálne spojenie.
Ja by som si priala, aby ma na tú kávu niekto pozval (bola by zadarmo a ešte niekto na viac, ale bolo to neuveriteľné Kurtove gesto. Celý Kurt) a doniesol mi buď tú "veverku" alebo to ružovučké maličké domáce prasiatko,čo je na YT vedľa jahniatka. Hyperaktívne jahniatko je už namňa leňochoda veľa.

Lucille, zbožňujem túto poviedku je vtipná a oddychová. Páči sa mi tvoj vkus na vtipné poviedky.Vďaka tomu na tomto blogu nie len dumám nad Doreinymi poviedkami, ale sa aj bavím a smejem sa vďaka  tvojmu dokonalému, úžasnému prekladu. Skvelá práca.Takže veša chuti do prekladania. Nech sa Ti darí. Dychtivo čakám ďalšiu kapitolu. ;-) Thank you soo much, Lucille and Dorea.

11 Lucille Lucille | 4. března 2012 v 11:09 | Reagovat

[10]: Ahhh, moc moc děkuju Amalko! Takovýhle komentáře mě vždycky navnadí na další překládání.  Jsem ráda, že se ti výběr povídek líbí. A kdo by odolal kávě a domácím miláčkům, že. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama