Popletená čísla: Kapitola 8.

20. dubna 2012 v 20:36 |  Popletená čísla
Pokračování Popletených čísel od autorky iknowitaintaesy v překladu Lucille.
Snad vám nemusím připomínat, že komentáře povzbuzují!



Úterý 16. Prosince (15:45)
Úterý. Úterky už nejsou, co bývaly, Kurte.


(15:59)
...Co s těmihle novými úterky?


(16:01)
Je to hloupý.


(16:05)
Co je?


(16:06)
Vědět, že na mě někde čeká hrnek kafe mě skoro donutí zapomenout, že vlastně úterky nesnáším. To je hloupý.


(16:09)
Skoro??


(16:11)
Tak existují problémy, co ani káva nevyřeší.
(16:13)
Ale káva - to je jako objetí schované v hrníčku a pokud tě někdo objímá, tak je vždycky všechno lepší, nemyslíš?


(16:15)
Počkej. Neříká se to náhodou o čaji?


(16:20)
Čaj si dávám, když jsem nemocnej.


(16:23)
A nemocný lidi nepotřebujou obejmout?


(16:24)
To je jiný objetí.


(16:26)
Takže, káva je…?


(16:29)
Káva je všechno, co je na tomhle světě dobrý.


(16:30)
Páni. Ty máš to svoje kafe vážně rád.


(16:33)
Přijde ti?


******


Středa 17. prosince (17:23)
Je čas.


(17:45)
Na?


(17:47)
Přírodovědné muzeum. Kdykoliv se ti to bude hodit, ale nejlépe tenhle týden. Jinak bys mohl zhatit moje plány.


(17:47)
Plány.
(17:48)
Takže my máme odteď plány?


(17:50)
Ano. Beru to naprosto vážně.


(17:51)
Moje mise jsou braný naprosto vážně.


(17:51)
Správně.


(17:59)
Takže, co je tak speciálního na APM?
(17:00)
Tedy, když pomineme to zřejmý.


(18:04)
Blaine, prosím.
(18:06)
Lístek budeš mít v pokladně. Vědí, že tam přijdeš. A dají ti další instrukce.


(18:08)
Kurte.
(18:10)
Vážně, Kurte. To máš kamarády všude, nebo jenom umíš dobře tahat za nitky?


(18:11)
Moje metody ponechám zahalené tajemstvím.


(18:13)
Zajisté.
(18:18)
Jak dlouho to bude trvat? Myslím ta mise.


(18:20)
To záleží na tobě. Může to být na pět minut, může to být na celý den.
(18:21)
I když, mám pro tebe připraveno pár drobných úkolů na splnění.


(18:25)
Jak úkolů? Tohle má být celý pro mě, ne?


(18:27)
A taky je. Což neznamená, že si to nemůžeš odpracovat.


(18:28)
Zase nějaký novoty.


(18:30)
Věř mi. Bude se ti to líbit, tím jsem si naprosto jistý.


(18:31)
Dobře.
(18:45)
Co mám za úkol?


(18:48)
To se dozvíš, až tam budeš.


(18:48)
To jsem přesně čekal.

******


Čtvrtek 18. prosince (14:05)
Právě sedím na mé poslední nudné čtvrteční přednášce.


(14:06)
Pro tenhle rok?


(14:06)
Ano. A bude ještě nudnější, protože už mám po zkoušce. Proč tu teda musím trčet?


(14:07)
Tak se na ni vykašli, ne?


(14:08)
Blaine. Když jsem se o tom v říjnu zmínil poprvé, tak jsi mi nakázal, abych dával pozor. A teď mě nabádáš, abych na ni nešel? Jsem v šoku. Vůbec tě nepoznávám.


(14:09)
Možná na mě máš špatný vliv. Anebo na tom prostě už nesejde, protože už z ní máš zkoušku.


(14:10)
Obojí.
(14:10)
Nemůžu teď prostě odejít.


(14:11)
Už ta přednáška začala?


(14:11)
Ne, ale už tu sedím.


(14:11)
A učitel?


(14:12)
Ještě nedorazil.


(14:12)
Tak rychle pryč! Šup!


(14:13)
Blaine!


(14:13)
Udělej to!


(14:14)
A pak co?


(14:14)
A pak můžeš jít dělat cokoliv pěkného, co se ti jenom zachce.
(14:15)
Vsadím se, že zkoušky tě musí ničit stejně jako mě.


(14:16)
Jestli z toho budu mít malér, tak to svedu na tebe.


(14:16)
Nebuď směšnej. Co by se tak mohlo stát?


(14:17)
Dobře. Dobře. Udělám to.


(14:19)
Ano! :)


(14:20)
Děláš, jak kdybys to byl ty, co právě získal volný odpoledne.


(14:23)
Intenzivně to s tebou prožívám.
(14:25)
Vlastně, nemohl by ses po cestě zastavit na hamburger a detailně mi celý ten chuťový zážitek popsat? Děkuji.


(14:26)
Zapomeň.


(14:28)
Pizza?


(14:29)
Ne.


(14:30)
Hranolky?


(14:33)
Jseš nechutnej.
(14:41)
Počkej, tohle je tvoje představa o pěkném volném odpoledni?


(14:44)
Co je na tom špatnýho? Jídlo, Kurte. Úžasný jídlo.


(14:46)
Zníš přesně jako můj bratr.


(14:49)
Ale, tak my máme bratra?


(14:50)
Ano. A věř mi, nechceš znít jako on.
(14:55)
Právě se tváříš jako nakopnutý štěně, že je to tak?


(14:56)
Ne?
(14:58)
Jak jsi to věděl?


(14:59)
Mám tě prokouknutýho.


(15:01)
Prosímtě. A teď honem na ten hambáč.


(15:04)
Někdy si vážně přeju, abych znal tvoje příjmení, protože ve chvílích jako je tahle si prostě nezasloužíš být nazýván křestním jménem.


(15:06)
Méně psaní, více hamburgerů.


(15:09)
Sbohem, B! Už si s tebou nemůžu dál povídat, protože se bojím o nepoškozenost svého mozku. (B tu znamená blázen, barbar, bídák, blbeček... Nebo Bush. Jako George W. Vyber si.


(15:11)
Zbožňuju, když začneš být kreativní.
(15:13)
Ale myslím, že tím B jsi myslel bejby. Jsem si 100% jistej.


(15:15)
Ano, protože ti je pět.


(15:17)
Prosím. 5 a půl.

~

(17:34)
Co jsi nakonec podniknul?


(17:45)
Zašel jsem na kafe.


(17:47)
Ha! Vidíš! Všechno, co je na tomhle světě dobrý.



******


Sobota 20. prosince (12:01)
Je tu fronta.


(12:05)
Co?


(12:06)
V muzeu. Je tu fronta.


(12:06)
Co prosím?
(12:07)
Počkej. Budu to mít v přímém přenosu?


(12:08)
Možná.


(12:10)
To je poprvé.


(12:11)
Možná to dělám proto, že to je poprvé, co musím čekat.


(12:11)
A to napětí tě zabíjí.


(12:12)
Upřímně, ano.


(12:13)
Tohle je úplně skvělý!


(12:13)
Uvidíme. Právě vcházím dovnitř.
(12:18)
Bude to jako hon za pokladem?


(12:20)
Ne tak úplně, jenom se prostě trochu víc projdeš.


(12:21)
Je to tvoje písmo?


(12:23)
Jasně, že je.


(12:23)
Ha.


(12:24)
Co?


(12:27)
Nesměj se mi, ale najednou mi připadáš o moc víc skutečnější.


(12:28)
Jsem naprosto skutečnej, Blaine.


(12:30)
Já vím.
(12:31)
Dobře. První zastávka: savci severní Ameriky. Proč?


(12:34)
Co se píše na papírku?


(12:36)
Stojí na něm, že bych měl navštívit své přátele.
(12:45)
...veverky, Kurte?! To je dost morbidní.


(12:48)
Co? Proč?!


(12:50)
Jsou mrtvý.


(12:51)
Ale budou tam zvěčněný už napořád. Jako by byly nesmrtelný.


(12:55)
Dobře, asi to nebude to nejhorší, co se může takové veverce přihodit. Zítra se na to zeptám Watsona, co si o tom myslí.
(13:11)
Druhá zastávka: Milsteinova hala oceánského života, protože "je to jedno z mých nejoblíbenějších míst v New Yorku." Vážně?


(13:13)
Ano.
(13:14)
Doporučuji ti sednout si tam, nebo ještě lépe lehnout a koukat se nahoru.


(13:17)
To tě nechají?


(13:20)
Jasně. Děti to tam dělají neustále.


(13:22)
A ty?


(13:23)
A já.
(13:24)
Ne vážně, udělej to.


(13:27)
Dobře.
(13:30)
To je hezký. Chápu, co na tom vidíš.
(13:33)
Uklidňuje to.
(13:45)
Tyjo, mohl bych tu ležet celý den.
(13:54)
Kdy že tu zavírají?


(13:59)
I když mám z tohohle vážně radost, pořád před sebou máš ještě jednu zastávku.


(14:03)
Hhhmmm. Ještě chviličku.

(14:05)
To si teď ze mě utahuješ?


(14:09)
Ne!! Přísahám, tohle je jak terapie.
(14:13)
Jakto, že jsem o tom nevěděl?


(14:15)
Takže nemáš za co, hádám?


(14:16)
Děkuju.


(14:33)
Pořád jsi tam?


(14:35)
...ano?


(14:36)
A opravdu ležíš na zemi?


(14:36)
Ano.


(14:37)
Celou tu dobu?


(14:38)
Ano.


(14:38)
Zavírají v šest, abys věděl.


(14:40)
Já vím.
(14:42)
Pamatuješ, jak jsem říkal, že koukám na strop?


(14:44)
Ano?


(14:47)
Tohle je to samý, jenom mnohem lepší.
(14:52)
Dobře. Zvedám se. Mám na to.
(14:54)
Hlavní galerie, jsem ti v patách.


(14:59)
Tohle je vánoční část celé mise.


(14:59)
Jo… jo, to vidím.
(15:01)
Sakra.
(15:03)
Kam na tohle chodíš, Kurte?


(15:05)
Ten strom jsem tam nepřinesl já.


(15:06)
Stejně.
(15:09)
Můžu už otevřít tu druhou obálku?


(15:10)
Ano, do toho.


(15:12)
Právě jsem se začal smát nahlas. Lidi po mě koukají.
(15:13)
Nejsem si jistej, jestli tohle umím.


(15:15)
Jsou tam lidi, co ti pomůžou.


(15:18)
Ale dělají to tu hlavně děti!


(15:19)
A tobě je pět. To zvládneš.
(15:19)
Promiň, 5 a půl.


(15:22)
Má to být něco konkrétního?


(15:25)
Cokoli se ti zachce. Hlavně mi nezapomeň poslat fotku!


(15:33)
Těm dětem to jde mnohem líp než mně, sakra.
(15:38)
Vedle mě sedí jedna úžasně talentovaná holčička. Mohl bych ukrást to její a vydávat to za své.
(15:42)
A teď si mě významně prohlíží.
(15:43)
Sakra, můj plán je prozrazen.


(15:45)
No tak.


(15:46)
Tohle je můj 4. pokus…
(15:50)
5.
(15:55)
6.
(16:03)
ANO!
(16:07)
Dobře, přiznávám, že jsem měl pomocníka. Ale jsem na to pyšnej. Takže nechci slyšet žádný posměšky.



(16:09)
Tomu bych se nemohl nikdy vysmát! Jsem ohromen!


(16:11)
Mohl by to být Bradshaw. Potom, co se přejedl.


(16:12)
Nebo potom, co se vyválel v trávě, namísto sněhu.


(16:14)
Ve trávě se neválí. Není to ono.
(16:21)
Kurte?


(16:22)
Ano?


(16:24)
Tahle byla moje nejoblíbenější.


(16:27)
Tvoje nejoblíběnější mise?


(16:28)
Ano.


(16:30)
To jsem rád.
(16:30)
Ale doufám, že ani ty ostatní nezklamou.

(16:33)
Nikdy. Sem s nimi!


(16:35)
S tím počítej! :)

~~~~~~


Milsteinova hala oceánského života


Origami vánoční strom / Hlavní galerie



 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 im. im. | Web | 20. dubna 2012 v 20:58 | Reagovat

Mám to muzeum napsaný na seznamu míst, na který musím zajít, až budu v New Yorku. Spolu se všema ostatníma, co byly v Little Numbers. Well, mám dojem, že začínám být posedlá, a že tak jako tak první co udělám bude, že se nechám poblejt od psa a půjdu do Central Parku hledat veverky... =D

2 Andílek Andílek | Web | 20. dubna 2012 v 21:06 | Reagovat

no co napsat? nějak mi dochází inspirace :D, no paráda jako vždycky, hned mám lepší náladu

3 Domík Domík | Web | 20. dubna 2012 v 21:45 | Reagovat

Ta povídka je prostě skvělá. A překlad stejně tak. Fakt se mi moc líbí jazyk, který při překladu používáš. Zní to přesně tak, jako když si dva lidi píšou smsky, spousta lidí by to takhle přeložit nedokázala a znělo by to strašně strojeně. Takže, jen tak dál :) A jednou se taky musim naučit skládat origami. Zkusila jsem to jednou a vzdala jsem to po deseti minutách, kdy ten papír vypadal, jako kdybych ho vytáhla krávě z huby :D

4 Joli Joli | E-mail | 21. dubna 2012 v 20:03 | Reagovat

Skvělé! Tuhle povídku miluju v originále i v českém překladu. :-) :-) Díky ti za to, že si s tím dáváš takovou práci. :-)

p.s. měla bych dotaz - jak je tam čtvrtek 18. 12. - máš tam v první replice u toho dne "úterní přednáška" - opravdu je v originále úterní? Já jen, že v AJ jsou Tuesday a Thursday dost podobné, tak se radši ptám, jestli nejde o překlep. Pokud je v originále opravdu úterý, tak se omlouvám, že reju do jinak naprosto úžasné práce. :-)

5 Lucille Lucille | 21. dubna 2012 v 21:27 | Reagovat

[1]: Taky mám pocit, že pokud se někdy dostanu do NY, tak budu mít poněkud netypické turistické cíle. :D

[2]: Však takhle to bohatě stačí. Jsem ráda, že si povídku užíváš a díky za komentář. :)

[3]: Děkuju za pochvalu, jsem moc ráda, že se ti líbí jakým způsobem je to přeložené. Protože vybalancovat to, aby to byl rozhovor dvou kluků, ale zároveň brát v potaz, že to přece jenom má být povídka a že některé výrazy se prostě občas opravdu nehodí, i když by je člověk moooc rád použil... Prostě to dá občas zabrat a Dorea ti to může potvrdit (které opět děkuju za poctivé betování a  konzultování právě těhle "maličkostí" a trpělivé odpovídání na milion otázek- "A co ti zní líp? A co bys řekla na jeho místě?") :-D

A na origami mám dokonce snad od dětství doma knížku. Tpělivost (a šikovný ruce) se k ní bohužel nedodávají, no... :-D

[4]: Joli, děkuju! Za komentář i za upozornění. Samozřejmě, že tam patří čtvrtek, už jsem to opravila. Že jsem si spletla Tuesday a Thursday, to by mě popravdě zas až tak nepřekvapilo, ale že pod tučný nápis čtvrtek napíšu, že "právě sedím na úterní přednášce"... asi bych se nad sebou měla zamyslet :-D

6 dorea dorea | Web | 22. dubna 2012 v 2:47 | Reagovat

origami jsem taky zkoušela, dokonce jsem na to měla spešl papír, no nepomohlo to :D knížka mi leží doma na poličce, přikrytá hromadou dalších knih, ležení v muzeu je fajn, to znám, já ani nevím, jestli bych do NY chtěla, je to an mě nějak moc velký, někdo by mě musel mít na špagátku

[5]: já si myslím, že si to dostatečně vybírám při otravování a když mi betuješ povídky, takže v tomhle mi vážně děkovat nemusíš :)  navíc mám kapitolu vždycky jako první :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama